Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Rodina přijede autem na hranice. Přijde k ní celník, vyžádá si, aby řidič otevřel okénko a po té praví: „Cigarety, víno, lihoviny?“ A řidič bezděčně prohodí: „Ne, děkuji, máme toho už plný kufr.“