Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Stěžuje si kamarád kamarádovi: „Viki, já vůbec nemohu v noci usnout. Pořád se bojím, že je někdo schovaný pod mou postelí. Co mám dělat?“ „Hm, vezmi pilku a uřež posteli nohy.“