Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Potkají se dva v lapáku: „Hele, za co tady vlastně sedíš?“ „No to byla otázka konkurence.“ „Jak to?“ „Ale… Státní banka tiskla úplně stejné bankovky jako já.“