Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V prodejně s textilem: „Ta kvalita a střih se mi zdají dobré, ale ta barva nestojí za nic.“ „Nic si z toho nedělejte,“ uklidňuje prodavačka, „po prvním vyprání to sleze.“