Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Modlitba malého Vašíka: „Ježíši, děkuji ti, že jsi všechno stvořil. Až to budeš dělat příště, dej, aby vitaminy byly také v čokoládě a žvýkačce a ne jen v mrkvi, zelí a špenátu.“