Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Vedoucí přijímá nového zaměstnance a ptá se ho, jak dlouho byl v posledním místě. „Čtyři roky.“ „To je pěkné. A pročpak jste odešel?“ „Já musel, přišla amnestie.“