Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ředitel cirkusu chce zvednout návštěvnost, tak uspořádá konkurs na nová čísla. Hlásí se všemožní artisté a chytráci, ale všechno staré a známé kousky. Až ke konci se objeví jeden chlápek a tvrdí, že skočí z deseti metrů po hlavě na betonovou desku, jen tak. To se řediteli zdá zajímavé, tak chlápkovi nechá přinést kus betonu, aby to předvedl. Chlápek tedy vyleze na plošinu skoro u stropu a hupsne po hlavě dolů. Dole se sebere z té betonové desky a stojí před ředitelem, který nadšeně říká: „To se mi líbí, bereme vás.“ „Jo, ale já to neberu. Já skákal dneska poprvé a je to hrozná šlupka.“