Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V salonu se kovbojové hádají, kdo je lepší střelec. Jeden mladý honák povídá sebevědomě: „Vidíte tamhletu žárovku?“ Vytáhl pětačtyřicítku a prásk! Žárovka se rozprskla. Starý kovboj mu poklepe na rameno. „Teď se koukej!“ Vytáhne bouchačku, zamíří na další žárovku. Prásk! Žárovka zhasne. Zamíří znova. Prásk! A žárovka se znovu rozsvítí. „To jste celí vy, mladí. Proč všechno hned ničit? Stačí povolit a zase utáhnout!“