Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ptá se nóbl dáma v kožešnictví: „Je ta liščí kůže opravdu nepromokavá?“ „Ovšem, madam,“ ujišťuje ji prodavačka. „Už jste někdy viděla lišku s deštníkem?“