Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Po dlouhé době se potkali dva kamarádi. „Co pořád děláš? A čím se živíš?“ „Prodávám nábytek.“ „A jak ti to jde?“ „Docela dobře. Už mám doma jenom věšák.“