Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Přijde pán k holiči a na hlavě má jenom tři vlasy. „Jeden mi učešte vlevo, druhý vpravo a třetí dozadu!“ Holič opatrně češe a najednou jeden vlas neopatrností vytrhne. Pán na to nerudně: „No, co se dá dělat. Jeden mi učešte vpravo a jeden vlevo!“ Holič s ještě větší opatrností češe dál a najednou rup – další vlas je venku. „Už toho česání nechejte,“ rozčílí se pán, „já raději zůstanu rozcuchaný!“