Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Do pekařství vběhl rozčilený zákazník: „Můžete mi vysvětlit, jak se tato patrona dostala do chleba, který jsem u vás koupil?“ Prodavačka za pultem klidně odvětila: „To asi někdo hodil flintu do žita.“