Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Muž vejde do obchodu s potřebami pro kuřáky a říká prodavačce: „Chtěl bych černé polobotky číslo čtyřicet dva.“ „Promiňte, ale my tu prodáváme jen potřeby pro kuřáky.“ „A vy si myslíte, že kuřáci chodí bosi?“