Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Na startovní ploše letiště stojí letadlo a cestující se dívají na piloty, které vede slepecký pes. Mají černé brýle a slepecké hole. „To je asi nějaká sranda,“ šeptají si mezi sebou. Ale najednou letadlo začne startovat motory. Cestující vyplašeně koukají a začnou se potichu modlit. Pak se letadlo rozjede, to už se cestující modlí nahlas. Letadlo zvyšuje rychlost a cestující už hořekují a bědují a najednou se blíží konec dráhy... Lidé začnou ječet, ale letadlo se bezpečně odlepí od dráhy a nerušeně letí. Po chvíli pilot prohodí ke kapitánovi: „Děsím se dne, kdy ty lidi na konci dráhy nezařvou.“