Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Stěžuje si učeň kamarádovi: „Asi budu muset dát výpověď ze zdravotních důvodů.“ „Co blázníš, vždyť jsi zdravý jako ryba!“ „Já jo, ale vždycky, když mě můj mistr vidí při práci, dělá se mu zle...“