Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Tento vláček bych si vzal,“ říká zákazník v hračkářství. „Je krásný,“ chválí prodavačka jeho výběr, „vašemu synovi se bude určitě líbit.“ „Myslíte?“ zděsí se muž, „tak mi dejte ještě jeden.“