Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Tomuhle vy říkáte kuře? Vždyť jsem si málem vylomil zuby!“ rozčiluje se host v restauraci. „To se nedivím,“ odtuší číšník. „Tohle kuře totiž pochází z vajíčka natvrdo.“