Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
K lékaři přijde muž. Doktor se ho táže na jméno. „P–p–p–petr P–p–p–pokorný.“ „Aha, máte potíže s koktáním?“ „Ne, můj otec koktal – a matrikář byl hlupák.“