Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Závěrečné zkoušky na medicíně. Zkoušející před vybráním písemných prací promlouvá ke studentům: „A taháky nevyhazujte. Až se stanete praktickými lékaři, určitě se vám budou nejméně prvních pět let hodit.“