Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Potkají se dva přátelé a jeden povídá: „Představ si, dnes mě poprvé v životě probudil budík!“ „Jak to?“ diví se druhý. „Spadl mi z poličky přímo na hlavu.“