Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ředitel firmy se probírá ranní poštou, když z jedné obálky vytáhne papír, na kterém je napsáno jediné slovo: „HOVADO.“ Nechá si svolat poradu. „Znal jsem mnoho lidí, kteří napsali dopis a zapomněli se podepsat. Ale dnes jsem dostal dopis od někoho, kdo se podepsal, a zapomněl napsat dopis.“