Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Mladý zaměstnanec jedné firmy odchází z kanceláře pozdě večer, když v tom si všimne ředitele, stojícího před skartovacím strojem s papírem v ruce . „Poslouchejte,“ povídá ředitel. „Mám tady velice citlivé a důležité dokumenty a moje sekretářka už šla dávno domů. Můžete to spustit?“ „Jistě,“ povídá zaměstnanec. Zapne stroj, vloží papír a zmáčkne tlačítko start. „Výborně, výborně, to bude stačit,“ zajásá ředitel, když jeho papír mizí v útrobách stroje, „potřebuji udělat jen jednu kopii.“