Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Večer u rybníka jsou na procházce Novákovi. Najednou panu Novákovi na ruku usedl komár a okamžitě bolestivě bodl. Pan Novák jej jemně odehnal. „Proč jsi ho nezabil,“ ptá se paní Nováková udiveně. „Copak ho můžu zabít, když mu v žilách koluje má krev?“