Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Syn večer opatrně informuje otce: „Tati, ve středu je ve škole taková malá, velice malá schůzka rodičů, učitelů a žáků…“ „Jak to jako myslíš, malá?“ „No… Jenom náš třídní, ty a já!“