Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Na Scotland Yardu zazvoní telefon: „Hallo, konstábl, zde lord Snackbar, chtěl bych ohlásit krádež volantu, předního skla, stěračů, ciferníků, pedálů a řadící páky.“ „Ano, vaše lordstvo, hned se za vámi podívám!“ Konstábl láteří a obléká se, když tu zazvoní telefon znovu: „Hallo, konstábl, zde lord Snackbar, musím se omluvit za planý poplach, omylem jsem si sedl na zadní sedadlo.“