Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Z Londýna přijel na návštěvu k Jimovi do Skotska kamarád. Večer si sedli ke krbu, kamarád popíjel whisky a Jim se začetl do knihy. Každou chvíli však Jim zhasl a znovu rozsvítil lampu. „Co to děláš?“ užasle se podivil kamarád. „Šetřím elektřinu. Na obracení stránek přece nemusím vidět!“