Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Dva kamarádi si povídají a jeden se ptá: „Cvičíš?“ „Ano, denně cvičím jógu.“ „A jak?“ „Lehnu si na gauč a soustředím se na jeden bod.“ „A na jaký?“ „Na televizní obrazovku.“