Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Jeden sportovní potápěč se spěšně vrátil z podmořského výzkumu na mateřskou loď. Svůj brzký návrat odůvodňuje: „Šílenou rychlostí proplul kolem mne obrovský žralok. Žralok mě nevyděsil, ale nechtěl jsem čekat na to, co polekalo toho žraloka.“