Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Na okně ve čtvrtém patře sedí chlapec. Tu se z okapu připlazil na jeho parapet slimák. Kluk do něj cvrnkl tak, že slimák spadl na zem. Minuly tři roky. Mladík slyší zvonek ode dveří, vyhlédne kukátkem – tam nikdo. Otvírá a vidí slimáka, jak sedí na zvonku a říká: „Frajere, to před chvílí mělo znamenat co?“