Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Zítra večer na koncertě budu hrát jen a jen pro tebe,“ říká houslista své dívce. „To je od tebe hezké. Ale nezoufej, třeba tam přijde i někdo další,“ utěšuje ho dívka.