Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ve třídě se holky bavily, kde byly o prázdninách. Vychloubačná Sylvie vykládala, jak to bylo jedinečné v Řecku: „Tak jsem si na to moře zvykla, že teď, když piju vodu, musím si ji osolit.“