Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ve Skotsku se malý Johny jednou večer ptá svého dědečka: „Dědo, o tobě se říká, že by sis dal pro penny vrtat koleno. Je to pravda?“ „A ty máš penny?“ ptá se děda. „Mám.“ „Tak skoč pro vrtačku!“