Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Jede automobilista, když tu ho předběhne kuře. Automobilista přidá, ale nedokáže ho dohonit, pouze vidí, jak zaběhlo do statku. Dojede tam a ptá se statkáře, zda je to pravda, že má tak rychlé kuře. „Ano, mám, je speciálně vyšlechtěné, aby mělo velká stehýnka.“ „A neprojevuje se to na chuti?“ „Nevím, ještě jsme žádné nechytili!“