Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V autobuse žádá řidič cestující, aby popošli kupředu. Jeden cestující však odporuje: „Já jsem si koupil lístek, abyste mě vezli, a ne abych chodil pěšky!“