Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V prádelně se rozčiluje zákaznice: „Prosím vás, co jste mi udělali s tím prádlem?“ „Ale paní, vždyť ty krajky jsou krásně čisté a celé září jako nové!“ „Jaké krajky? To bylo prostěradlo!“