Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Vojáci přerovnávali munici. Jde kolem starší muž a povídá: „Vojáci, neházejte tak s tou municí, to znám případ, že vybuchla a dvanáct jich vyletělo do vzduchu.“ „No jo, ale to se nám stát nemůže, nás je jenom šest.“