Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Matka ukončovala rvačku svých synů a ptá se: „Tak a teď mi řekněte, jak to všechno začalo.“ Michal na to odpoví: „Všechno začalo tím, že mi Honzík vrátil facku.“