Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Jedou dvě kamarádky v autě a jedna povídá: „Zpomal, tady bývá policejní radar.“ Druhá zpomalí, ale za chvíli za nimi vyrazí policejní auto a zastaví je. „Co se děje? Já jsem přece nejela rychle!“ brání se řidička. „To máte pravdu, madam. Tu červenou jste projela jenom třicítkou.“