Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Do čekárny k zvěrolékaři přišel pán s malým jezevčíkem. Psík se rozhlédl a hned se hrnul k dámě v norkovém kožichu, která tady seděla s naparáděnou kočkou. Dáma se popuzeně ohradila: „Pane, okamžitě si toho psa zavolejte k sobě. Jsem plná blech!“ Pán starostlivě zavolal: „Bobíku, honem pojď sem, ještě nějakou chytneš!“