Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Multimilionář chytne zlatou rybku a ani si ji pořádně neprohlédne, už ji chce majznout po hlavě paličkou, když vtom rybka promluví: „Počkej chvíli, copak nevidíš, že jsem zlatá rybka? Co třeba tři přání? To ti nic neříká?“ Multimilionář odloží paličku a povzdychne si: „Tak povídej. Co bys chtěla?“