Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Lidožrouti chytí dva manžele a uváží je u kůlu. Muž říká ženě: „Už vím, co bude k večeři.“ „Blázníš! Jsme v takovém průšvihu, a ty myslíš jen na jídlo.“