Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Na nádraží se rozčiluje cestující na výpravčího:„Ten vlak už má zase zpoždění. Já nevím, na co jsou ty jízdní řády.“ Výpravčí na to: „Milý pane, kdyby nebyly jízdní řády, nikdy byste nepoznal, že má vlak zpoždění!“