Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Přijde manžel z pošty a povídá své ženě: „Konečně se ti splní tvé přání. Budeme bydlet v drahém bytě!“ „No to je výborné! A kam se přestěhujeme?“ „Nikam, zvýšili nám nájemné.“