Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Mladík se vrací z pouti celý potrhaný. Matka na něho udeří: „Vy jste se stavili v hospodě a poprali jste se!“ „Ale ne, mami,“ odpovídá syn. „Naše procesí vyprošovalo vláhu pro příští úrodu, no a potkali jsme druhé procesí, které bylo zase ve žních prosit o sucho!“