Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Přeplněný autobus. Všichni chlapi sedí a vejde starší paní, nikdo se ani nehne, nepustí ji sednout. Paní se vyčítavě ptá: „To tu není ani jeden gentleman?“ „No, gentlemanů by bylo dost,“ říká jeden, „jen místo není.“