Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Na konci bohoslužby jeden z farníků potřese faráři rukou a povídá: „Moc vám děkuji za vaše kázání, pane faráři. Vy musíte být chytřejší než Einstein.“ Farář se nadýmá pýchou a odpoví: „Opravdu? Moc vám děkuji.“ Další týden nad tímto komplimentem farář přemýšlí a nějak se mu to nezdá. Příští neděli po bohoslužbách se onoho farníka proto zeptá: „Jak jste to myslel, že já musím být chytřejší než Einstein?“ Farník odpoví: „No, říká se, že Einstein byl tak chytrý, že ho může pochopit jen deset lidí na celém světě...“