Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, (jak) vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk - a vlk je uchvacuje a rozhání - vždyť (kdo) je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám svoje (ovce) a moje (ovce) znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř. Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám (moc) život dát a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce.“

Kázání

Dnešní závěr evangelia je úchvatný. Ježíš ukazuje suverenitu božství, které se nám vymyká z rukou a přitom jak se to lahodně poslouchá. Cítíme, jako by božství vytvářelo patřičný odstup ale zároveň jako by nás přitahovalo k sobě. Proto mne Otec miluje, že dávám svůj život a dávám ho sám od sebe. Ježíš ukazuje nádheru svobodného rozhodování. Důvody ukřižování známe. Zdá se, že neměl na vybranou  a přece říká, že se proto rozhodl sám. Má moc život dát a má moc život vzít. V tom je Bůh.My život jenom bereme a navíc ničíme. Ale dát neumíme, ani jedno zrnko obilí neoživíme.,ani jedno....Pane nauč nás vážit si života a nauč nás vážit si naši bezmoci.   

Májové čtení

Úvodní modlitba (každý den před májovým čtením)


Bože, na přímluvu Panny Marie, Vítězné Ochránkyně Moravy, a svatého Jana Sar-
kandra, Tě prosíme: Probuď Moravany a rozněť v nich radost z evangelia. Dej jim
pochopit, že toto je poklad cennější než jakýkoli jiný a že ten, kdo ho našel, ho musí
předávat dál. Dej všem ducha apoštolátu, mnoha mladým mužům dej povolání ke
kněžské službě a mladým ženám k zasvěcení se Kristu, aby společně budovali Tvou
Církev a horlivě usilovali o spásu duší. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Život Jana Sarkandra
Jan Sarkander se narodil 20. prosince 1576 v nevelkém městečku Skočově v Těšín-
ském Slezsku na levém břehu řeky Visly. Z roku 1603 je dochovaná listina městské
rady skočovské. Na základě svědectví několika skočovských občanů v ní starosta
a městská rada potvrzují, že Jan Sarkander a jeho bratři Václav, Pavel a Mikuláš
pocházejí z řádných katolických rodičů Řehoře Matěje a Heleny, rozené Gurecké.
Bratři i rodiče žili tak skromně a zbožně, že není nejmenší skvrny na životě jejich,
ani jejich rodičů, městská rada tudíž neváhá vydat jim nejlepší svědectví, doporu-
čující je přízni každého. Jan byl druhým ze sourozenců a kromě jmenovaných brat-
rů měl ještě sestru. Otec Řehoř patřil pravděpodobně k nejnižší venkovské šlechtě.
Matka pocházela z drobné rytířské šlechty rozvětveného slezského rodu z Kor-
nic. Jan Sarkander byl pokřtěn ve skočovském filiálním kostele Povýšení svatého
Kříže. Farní kostel patřil tehdy již 16 let (od r. 1560) protestantům. Nešťastná vlna
reformace, vyvolaná lidskými chybami, zvláště pýchou na obou stranách i zájmy
světských vládců, spojená s šířením mylné, pravdě evangelia, kterou věrně stře-
ží Církev, neodpovídající nauky a podnícená roku 1517 veřejným vystoupením
německého řeholníka Martina Luthera, zasáhla totiž i Těšínsko. Stoupenci hnutí,
které se obrátilo proti právoplatným autoritám Církve, byli nazváni protestan-
ty, a to díky tomu, že protestovali proti usnesení říšského sněmu ve Špýru roku
1529, který šíření nově vznikající víry zakázal. Jelikož však byly novému učení
nakloněny i vládnoucí třídy, přivlastnili si protestanté mnoho ze stávajících chrá-
mů a církevních majetků taktéž na Těšínsku, včetně farního kostela ve Skočově.
Rodina Sarkandrova zůstala věrna původní cyrilometodějské víře, tedy nezkres-
lené pravdě evangelia, jak nám ji zvěstovali naši svatí Otcové. Povzbuzovaly ji
k tomu patrně i příbuzenské vztahy k olomouckým biskupům té doby, konkrétně
k Janu XIV. Grodeckému (1572–1574) a Stanislavu Pavlovskému (1579–1598),
jakož i k jezuitovi Melicharu Grodeckému. Ten byl později (roku 1619) se dvěma
svými kněžskými spolubratry v Košicích umučen pro víru. Dnes jsou známí pod
přídomkem „Košičtí mučedníci“ – byli svatořečeni, podobně jako náš Jan, svatým
papežem Janem Pavlem II.
Roku 1589 zemřel otec rodiny Řehoř Sarkander. Janovi bylo tehdy 12 let. Jako osi-
řelá se cítila ovdovělá matka Helena. Věřící a zbožná paní se ovšem nemohla dívat
vstříc budoucnosti s úsměvem, jak se to chválí v zrcadle vzorné hospodyně v Pís-
mu svatém (Př 31,25). Dívala se do budoucnosti s obavami. Přestala se ve
Skočově cítit doma a přestěhovala se i s dětmi do Příbora. Tam už byl Sarkandrův
nevlastní bratr Matouš Vlčovský. U něho také vyrůstal další z jeho bratří Mikuláš
Sarkander. Paní Helena však nepřesídlila do Příbora, aby se o ni staral syn, ale aby
se tam lépe mohla starat o výchovu svých dětí. V Příboře byla katolická škola.
Matka Sarkandrová byla přesvědčena, že taková škola dá jejím dětem více než
nábožensky rozdělený domov ve Skočově. Ukazuje se, že to opravdu nebyla jen
zdvořilost v posudku skočovské městské rady, když tam napsali, že Jan a jeho brat-
ři pocházejí z řádných katolických rodičů. Tito rodiče přivedli své děti na svět, aby
je podle svého nejlepšího vědomí a svědomí přivedli na správnou cestu k Bohu.
Kdysi se říkávalo: „bez otce – bez chleba“. Sarkandrovic děti sice otce ztratily, ale
jejich matka se jim uměla postarat i o chleba. I když nelze mluvit o zámožnosti,
přece jen dovedla paní Helena poslat rok po manželově smrti syna Mikuláše do
škol do Olomouce a o několik let později tam poslala i Jana. Tak se postarala ještě
i o víc než jen o chleba. Na Skočovsku se vypravuje, že Janova matka, chystajíc se
k porodu, uchýlila se do sklepa ze strachu před vojáky. To je možné, protože
v době Janova narození se na Těšínsku chystala vojna proti Polákům; pro smrt cí-
saře Maxmiliána II. však k této válce naštěstí nedošlo. Ale matka chtěla svého syna
přivést na svět nerušeně. Nyní jí záleželo na tom, aby dětem mohla poskytnout ono
„víc než jen chleba“ a víc než nerušenou existenci: především zdravou, neporuše-
nou výchovu a vzdělání v původní cyrilometodějské víře.
Svatá Maria, Matko dobré rady, poraď našim rodičům, jak mají své děti vychovávat.

Svatý Jene Sarkandře, veliký ochránce naší krásné země, ozdobo a chloubo Moravy,
vypros nám věrnost víře otců, věrnost povinnostem stavu za všech okolností a dětin-
nou důvěru k naší Matce, Vítězné Ochránkyni Moravy!


Úmysl dnešní modlitby: Za rodiče, aby své děti vychovávali ve zbožnosti. Otče náš + Zdrávas na modlitební úmysl dne.