Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V padesátistupňovém mrazu se vrací Eskymák ke svému iglú. Před vchodem vidí zabitého medvěda. Překvapeně se ptá manželky: „Jak jsi ho zabila?“ „Praštila jsem ho tím bumerangem, co máš u postele.“ Eskymák na to nazlobeně: „Jestli se ještě jednou dotkneš mých ponožek, tak ti zlomím deku!“