Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Jednoho známého vědce se ptali, jaký je rozdíl mezi časem a věčností. Vědec odpověděl: „Kdybych si udělal čas, abych vám to vysvětlil, potřebovali byste celou věčnost, abyste to pochopili.“