Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Komorník přiběhl za lordem a vykřikl: „Lorde, v jídelně hoří!“ Lord bez mrknutí oka pohlédl na hodiny a pravil: „Nevadí, jestli do dvaceti minut nebude oheň uhašen, budu obědvat v přijímacím salónku.“